Venkovní výběh

 
Jako samostatnou kapitolu uvádíme venkovní výběh. Co by měl takový výběh obsahovat, jak ho zkonstruovat, co k tomu budete potřebovat - to a další otázky zodpovíme a na závěr uvedeme fotografie.
 
Želvy by měly být pokud možno v létě venku na sluníčku, kde se dostatečně vyhřejí a naberou vitamín D ze sluníčka a v noci se pořádně nabaží rosy (tu v teráriu nahrazuje pravidelné vlhčení substrátu). Výběh by měl být větší než terárko, aby se želva dostatečně proběhla a aby se vám tam všechno vešlo.

Místo vyhrazené pro želviččin výběh by mělo být obehnané zídkou, př. dřevěné kolíky (měla by být vysoká tak, aby ji želva nepřelezla, dospělé želvy okolo 50 cm a mláďata kolem 30 cm). Aby se želva nepodhrabala, tak stačí vykopat tzv. zemní nudli a zalít ji betonem a na něj položit třeba cihly. Tvar oplocení by měl být kulatého tvaru, protože želva by mohla v rozích vyšplhat ven. Ve výběhu by želva měla mít možnost se slunit, ale také se zchladit. Stínu docílíte třeba vysázením keřů nebo můžete dát do výběhu kůru. V ní bude stín a tím pádem i chladněji. Aby se želva mohla schovat před deštěm, je dobré mít ve výběhu skleník nebo květináč. Také by tam měly být nějaké mističky na vodu (počet podle velikosti výběhu). Můžete do výběhu vaší želvičky také dát kámen, který bude větší než samotná želva, aby si na něj mohla vylézt. Želva by tam měla mít možnost se zahrabat. Popř. tam může být i nějaký bazének (může ho nahradit i miska pod květináč, do kterého si želva bude moci vlézt), můžou tam být i nějaké kořeny, přes které si želva bude přelézat (dejte pozor, aby se kvůli kořenům nedostala želva ven z výběhu). Samozřejmě tam musí být jídlo, které bude podle potřeby měněné, ale většinou ve výbězích potřebné byliny rostou.