Historie

Želvy nejspíš neměly z prvních kontaktů s člověkem příliš radost. V jižní Africe se želví krunýře používaly jako šperkovnice a přepravní nádoby. Převážely se v nich drogy, různá barviva nebo kosmetika. Velké krunýře (většinou z mořských želv) sloužily na servírování pokrmů jako mísy, k převozu ovoce či živočichů.
V Jižní Americe a jihovýchodní Asii jsou bahenní želvy na jídlo dodnes loveny a jejich vejce sbírána.
V Německu bylo želví maso považováno za vynikající jídlo. Zhruba před 10 lety se zde ještě pojídaly i želví polévky z mořských želv.

Mořské želvy mají na rohovinové části krunýře žádanou želvovinu. Před pár lety se ještě želvy ponořovaly do vroucí vody, protože poté se dala želvovina lehce sundat. Želvy byly vráceny do moře i takto postižené.

Spisovatel Fritz Jürgen Obst z Drážďan sbíral údaje o želvách, např, našel v r. 1953 v Americe klapavku, která měla na krunýři vyryto č. 1844.
V celém světě se najdou lidé, kteří se snaží o to, aby se želvy rozmnožovaly (i pod ochranou člověka). V různých zemích jsou chovatelé a vědci želv sdruženi do mezinárodně uznávaných organizací (v ČR např. Klub chovatelů želv). I zoologické zahrady či muzea podporují množení želv.
 
Také se traduje, že obří želvy na Galapágách byly chyceny mořeplavci, kteří měli v úmyslu želvy dopravit do jejich rodného světadílu a pak je zkoumat. Ale pak došlo ke ztrátě potravin na lodi a posádka už měla jen želvy. A protože je během cesty snědli a krunýře hodili na dno moře, víme o nich ještě málo.
 
Uctívali také dříve lidé želvu?
Ano, hlavně v zemích, kde želvy žily. Lidé tam považovali želvy za něco zvláštního. Před více než 2000 lety například věřily, že Země vznikla díky jedné obrovské želvě. Lidé si představovali, že tato želva stála na dně moře a její krunýř vyčníval u vody. Na tomto želvím krunýři pak mohl vzniknout svět. Mysleli si to i indiáni v Severní Americe. Pro ně byla želva přátelské a chytré zvíře. Dokonce když bylo třeba dospět k rozhodnutí, dotazovali se předem želvy. Podle toho, jak se zachovala, nakonec indiáni jednali. Také v Asii měli lidé k želvě úctu. Fascinovali je především různé vzory na krunýřích zvířat. Věštci z nich například předpovídali, jakého věku se člověk dožije, nebo kolik bude mít v životě štěstí. I ve starém antickém Řecku používali želví krunýř k předpovídání budoucnosti.
 
Zdroje mi prosím zašlete na citaci, děkuji.